Jdi na obsah Jdi na menu
 


Epilog (PS-PP)

14. 1. 2013

 Epilog

V žlutě malovaném pokoji stála mladá žena, nebo spíše mladá dívka. Je jedno, jestli to byla žena nebo dívka, hlavní bylo, co byla zač.

Nebyla člověk ani upírka, byla něco mezi, byla to poloupírka. Dívala se do zrcadla a pročesávala si krátké vlasy. V jejích modrých očích se zračila bolest, odložila hřeben a podívala se z okna. Sněžilo, dnes byly Vánoce.

Najednou se otevřely jedny z dveří, které vedly do pokoje, a z nich vyběhly dvě malé děti, dívka a chlapec. Mohl jim být tak rok, možná rok a půl, to není důležité.

„Mami,“ řekla dívka, dívala se na svou matku smaragdovýma očima, které zdědila po svém otci. Blonďaté vlásky měla sčesané do dvou culíků.

Poloupírka pohladila dívku po vláskách a smutně se pousmála. Byly to jejich druhé Vánoce, druhé Vánoce bez jednoho z jejich milovaných.

„Za tátou?“ zeptal se malý chlapec, také pozoroval svou matku stejnýma očima, jako měla jeho sestra. Jeho matka ho také pohladila po jeho neposlušných blonďatých vláskách.

„Ano, půjdeme za tatínkem,“ přikývla jejich matka. Někdo zaklepal na dveře, mezi nimi se objevila další poloupírka.

„Alice, půjdeme?“ zeptala se jí.

„Ano, Lily, jsem připravena,“ přikývla Alice a vzala děti do náruče. Byla na ně sama, ano, rodina jí pomáhala, ale ona potřebovala jedinou osobu, která tu ale nebyla. Děti ani nedutaly, jen položily své malé hlavičky své matce na ramena.

Alice je pomalu odnesla do garáže ke žlutému autu, otevřela dveře a posadila dívku do autosedačky, opatrně ji připoutala, obešla auto a opakovala to i se svým synem.

Lily nasedla se svým manželem a synem do druhého auta. Alice nastartovala auto a vyjela z garáže. Rozjela se příjezdovou cestou a projela kolem otevřené brány.

Lily jela první a Alice až druhá, jely asi půl hodiny, než přijeli ke staré hřbitovní zdi. Zaparkovaly u brány, kde stálo ještě jedno auto, u kterého čekali upír s upírkou.

Alice vystoupila a vyndala své děti z auta. Děti se rozběhly k upírům, kteří je s něhou vzali do svých náručí.

„Jane, Johne,“ pozdravila Alice upíry. Jane, která měla v náruči svého vnuka, k Alici přešla a objala ji. Po chvilce ji pustila a dala do náruče jejího syna, který se ke své matce přitulil.

„Půjdeme?“ zeptala se Alice a podívala se na masivní bránu, která byla dokořán.

„Ne, Alice, ty a děti půjdete,“ řekla jí Jane. „Tohle je vaše chvíle, tvoje, Johnyho a Janie.“

Alice přikývla, John jí vrátil její dceru, která se ke své matce přitulila jako její bratr. Alice se pomalu vydala skrz bránu na hřbitov, šla až nakonec, kde stál osamocený hrob, na kterém stálo: Zde leží Jasper Whitlock-Volturi, milovaný syn, bratr, manžel a otec.

Alice položila děti na zem, vdechla do ruky polibek a pak položila ruku na hrob.

„Ukážete tatínkovi, co umíte?“ zeptala se Alice svých dětí. Malý Johny položil svou malou ručku na hrob, hned z něj šla pára, jak se sníh vypařoval. Když byl hrob beze sněhu, malá Janie položila svou ručku na hrob a během chvilky na něm začaly růst květiny, levandule, které připomínaly jeho vůni.

„Krásné Vánoce, lásko,“ zašeptala Alice, otočila se a chtěla odejít, když uslyšela šepot: „Alice.“

Konec

 Takže je tu konec a je jen na vás, jestli chcete pokráčko nebo ne.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ANO

(peturss11, 21. 4. 2013 15:08)

Ano, moc moc prosím o pokračování Píšeš úžasně a pokračování bych chtěla na 100%

casffff

(jana, 17. 3. 2013 19:47)

krásný a na sto procent pokračování :D

:)

(augikat, 16. 1. 2013 21:11)

Mooc pěkný :) a ANO rozhodně pokráčko :)

:)

(Johanka, 14. 1. 2013 18:54)

Nádhera, moc moc se mi tolíbí. Mohlo by to pokračovat?

G

(Gábi, 14. 1. 2013 15:50)

Nechápu nad čím ještě přemýšlet!!! Jasně že chceme pokračování!!! Ať tě ani nenapadne to takhle zkončit jinak tě budu strašit v nočních můrách!!! :)

rozhodně chci pokráčko...;)

(Arlin, 14. 1. 2013 14:48)

Krásné... rozhodně chci pokračko! :))

 

 


Archiv

Kalendář
<< květen / 2020 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 55080
Měsíc: 251
Den: 12